Září 2014

Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil

13. září 2014 v 19:29 Krimi

Na počátku byl komiks Sin City od Franka Millera, který vždycky představoval určité zbožštění postupů vizuální kontrastnosti filmu noir. Lze však říci, že se ozvláštňující volby bez větších obměn opakují, že rejstřík postavových i situačních typů je dost omezený. Ze čtveřice povídek, jež vyplavou ze stoky města hříchu, má šanci zaujmout jen ta titulní. Eva Green v roli femme fatale v ní předvádí křivky, jež by přivedly na scestí i vás. Původní Sin City bylo černobílým komiksem bez šedých ploch, bez realistických otěží a s přinejmenším úctyhodným citem pro zachycení ideálního okamžiku. Fandovi předlohy zřejmě také nebude vadit, když postavy za pomocí vnitřních monologů, jež k noirovým figurám patří, popisují to, co se děje v dynamické podobě na plátně. Po devíti letech čekání (teda já nečekal, ale byli tací, co čekali) se filmový štáb Roberta Rodrigueze a Franka Millera vrací. O pokračování se pak mluvilo hodně dlouho. Nakonec to po mnoha odkladech trvalo devět let, což je doba, během níž mohli tvůrci některé nedostatky jedničky vychytat.
Právě postava Avy Lord v podání Evy Green a s ní spjatá titulní povídka, jež dala název celému filmu, se ukazuje být z celého projektu jako ta nejnosnější. Marv prostupuje i všemi zbývajícími povídkami, jejichž provázanost je buď značně volná nebo scenáristicky nepříliš dobře zpracovaná. V závěrečné povídce, odehrávající se po Žlutým parchantovi, se Nancy Callahamová (Jessica Alba) snaží vyrovnat s Hartiganovou (Bruce Willis) smrtí. Na Comic-Conu jsme se o pokračování Sin City dověděli opravdu hodně věcí. Panel k filmu Sin City: Ženská pro kterou bych vraždil byl opravdu sdělný. Josh Brolin nahrazuje Cliva Owena z jedničky. Svět už před časem oblétly proklatě sexy fotky Jessicy Alba, která tu zdobí a zlobí. I druhé Sin City se skládá z několika povídek, které se sice částečně prolínají, ale určitě nejde hovořit o tom, že by se důkladně doplňovaly. V jednom příběhu Joseph Gordon-Levitt hraje nejlepšího gamblera v širém okolí, který porazí v pokeru někoho, s kým se vůbec neměl pouštět do křížku.
Dvojka Sin City má trochu smůlu v tom, že přichází příliš pozdě a s příběhy, jež kromě toho ústředního nemají moc co nabídnout. Všeobecně se o navrátilcích z prvního dílu dá říct, že jsou jakousi matnější verzí sebe sama. Jediná povídka, která celý film táhne nahoru, je titulární Ženská pro kterou bych vraždil. Na rozdíl od zbylých kapitol nejde o jakýsi doplněk, ale o plnohodnotný příběh. Na Ženské, pro kterou bych vraždil se těžko hledají vyslovené neduhy. Ale také jakékoliv klady.